Výtvarná práce - berušky. Během dnešního dopoledne jsme si povídali o hmyzu. Zopakovali jsme si to, o čem jsme si povídali v pondělí, zavzpomínali jsme na včerejší "pochoďáček", během kterého jsme hledali broučky v trávě a opět jsme se naučili něco nového. Mluvili jsme o tom, co všechno potřebují broučci k přežití, bez čeho se neobejdou. Poté jsme se přesunuli ke stolečku, kde nás čekalo kreslení berušek. Děti vykonávaly práci dle pokynů paní učitelky zcela samostatně. Práce se dětem moc povedla :-)

Dnes nám počasí opravdu přálo. Jelikož bylo nádherně, rozhodli jsme se, že nebudeme trávit čas ve školce, ale vyrazíme na "pochoďáček" na Mevpis. Včera jsme si povídali o tom, která zvířátka žijí na zahradě MŠ, na louce,... Vzali jsme si do batohu lupy a vyrazili jsme je hledat. Cesta nám rychle utekla, protože jsme se moc těšili, až dorazíme do cíle a začneme hledat a pomocí lupy zkoumat drobná zvířátka v trávě. Rozdělili jsme se do několika skupin. Děti chodily sem tam a když někdo něco našel, zakřičel a všichni se k němu seběhli :-) Děti většinou nacházely včeličky, ploštice, berušky, také jsme viděli motýlka, pavouka, ale ze všeho nejvíc bylo mravenců. Děti pod lupou zkoumaly detaily těla každého z živočichů. U mravenců jsme počítali nohy, u berušek tečky a u motýlka jsme pozorovali, jak je nádherně zbarvený. A aby se děti pořádně vyřádily, navštívili jsme i hřiště. To byla skutečně zábava. A protože bylo dnes velké teplo, nezapomněli jsme na pitný režim. Každý dostal svůj kelímek s vodou a patřičně doplnil tekutiny. Dětem se dnešní "pochoďáček" moc líbil. Určitě to nebyl náš poslední :-)

Během dnešního dopoledne jsme si povídali o tom, jaká zvířátka můžeme vidět v trávě na zahradě MŠ nebo někde na louce. Nejprve povídaly děti samy, potom poznávaly zvířátka podle obrázků. Každý z dětí řekl, jaké zvířátko můžeme najít na zahradě - nejdřív každý řekl název zvířátka, popsal, jak zvířátko vypadá, kdo věděl, mohl říct, čím se zvířátko živí a kde bydlí. Povídali jsme si o tom, že svět přírody je velmi rozmanitý - co žije na jedné zahradě, nemusí žít na druhé a proč. Každý živočich potřebuje k životu něco jiného :-) Dnes jsme si o tom popovídali, ukázali jsme si to na obrázcích a zítra se vydáme hledat zvířátka do přírody :-) 

Velikou pochvalu za plnění posledních domácích úkolů si zaslouží Sofinka, Vaneska, Matyášek, Vítek s Moničkou a Verunka K. Fotky, které jste nám zaslali, jsou skvělé. Děkujeme vám, že jste s námi pracovali až do konce :-)

Dnes jsme si povídali o maminkách. Každý dostal prostor pro to, aby nám mohl povědět něco o své mamince. Děti mluvily o tom, jak se jejich maminka jmenuje, jak vypadá, kde pracuje a co má ráda. Někdo se rozpovídal o tom, co mamince nejvíc chutná, jak často maminka sportuje, chodí ráda na kafíčka,... :-) Děti také mluvily o tom, co s maminkou nejraději dělají - hrají si, chodí ven, chodí na zmrzlinu, za babičkou na návštěvu, jezdí na výlety,... :-) Když jsme byli s povídám o maminkách u konce, společnými silami jsme doprostřed kruhu rozložili velké červené srdce. Děti říkaly, co je napadá jako první, když toto srdce vidí. A nápady měly skutečně skvělé - zazněla slova jako je láska, rodina, přátelství, objetí, pouťové perníkové srdce, lidský orgán,... A abychom nezůstali jen u povídání, rozhodli jsme se, že si z drobného materiálu složíme obrázek naší maminky. Děti pracovaly samostatně a zaslouží si velkou pochvalu. Obrázky maminek byly perfektní :-)

Dnes jsme si skládali příběh "Smrt starého dubu". Nejprve jsme se všichni posadili do kroužku. V hnědém šátku bylo cosi zabalené. Děti ovšem nevěděly, co se v šátku ukrývá. S šátkem a překvapením uvnitř jsem obešla jednoho po druhé a děti pomocí hmatu mohly hádat, co se pod šátkem ukrývá. Nápady měly perfektní a téměř všechny děti se svými nápady trefily. Co se skrývá v šátku, jsme si ovšem neprozradili. Položili jsme šátek doprostřed kruhu a začali jsme si číst příběh. Děti pozorně poslouchaly. Když jsme se čtením skončili, vrátili jsme se zpět k našemu šátku a začali jsme s ním pracovat. Postupně jsme zabalenou věc odkrývali. Když byl šátek odkrytý celý, děti zjistily, že jejich představa o tom, co se skrývá v šátku, byla správná. V šátku byl skrytý pařez i s kořenem. Chvíli jsme si povídali o tom, co to vlastně je. Potom jsme pokračovali ve skládání stromu od kořene po korunu. Povídali jsme si o každé jeho části. A dále jsme si povídali o přečteném příběhu. Ptala jsem se dětí, jaký je ten náš strom, jak se jmenoval strom v příběhu, jestli už někdy někdo takový strom viděl a co si děti představí, když vidí náš strom. Příběh byl krátký, ale pro děti velmi poučný. Víme, že všechno, co žije (stromy, keře, zvířata i lidé) mají tady na Zemi určitý čas, určitý počet dnů a až uplynou, život skončí. Na příběhu "Smrt starého dobu" jsme si ukázali koloběh života. Řekli jsme si, že něco pěkného končí, ale něco nového opět začíná...