Fotografie

Knížky už máme téměř všechny přečtené a jelikož dneska bylo naprosto perfektní počasí na to, abychom šli ven a nemuseli sedět ve třídě, tak jsme toho také využili. A protože bylo opravdu velké horko, vyrazili jsme se osvěžit na Škornu do kavárny Lahoda, kde jsme si všichni vybrali zmrzlinu. Holčičky si daly lesní ovoce, Mikulášek si vybral slaný karamel, Honzík vyzkoušel mátovou zmrzlinu a Kryštůfek s Kubíkem si dali zmrzlinu s příchutí cukrové vaty. Děti si samy objednaly, převzaly zmrzlinu a šly se s ní usadit ven ke stolečku. Podle reakcí dětí je vidět, že jim zmrzlina opravdu chutnala :-) Když děti slízaly zmrzlinu, rozběhly se na průlezky, vyzkoušely si trampolínku, prolézaly tunelem, hrály si v domečku na obchod, kluci samozřejmě vyzkoušely kola, čtyřkolku, někdo využil skluzavky a velké nadšení u dětí vzbudilo jezírko s rybami. Byly opravdu nádherné a jakoby se před dětmi předváděly. Jelikož jsme na Škornu vyrazili hned po obědě, téměř nikdo tam nebyl a my ji měli sami pro sebe. Děti toho využily a pořádně jsme se vydováděli :-)

(Datum vložení fotografií neodpovídá dni konání čtenářského kroužku). 

Dneska jsme si četli z knížky "Zpomal a pozoruj" a vyhledávali jsme informace v encyklopediích o zvířátkách. Děti si samy vyhledávaly informace v knížkách. Encyklopedie byla udělaná tak, aby si v ní děti mohly vyhledávat samy bez toho, aniž by musely umět číst. Také v knížce plnily 3 úkoly, na kterých pracovaly společně - nutná spolupráce a domluva ve skupině. Poté, co děti vyhledaly informace a splnily úkoly, jsme si přečetli krátké povídání o životě šneků - jejich narození, dospívání a průběh jejich života. Když jsme s knihami skončili, pustili jsme se do příběhu, během něhož si každý složil svého šnečka. Dětem hodně pomohlo, že si prohlédly v detailech, jak šněk vypadá. Snažily se mu udělat věrnou kopii. Co šnek, to originál. Každý použit na skládání svého šnečka jiný materiál a každému se velice povedl. Na závěr naší práce každý zhodnotil, jak se mu pracovalo, jaký materiál použil ke skládání a jakou novou informaci se dneska v knížkách dozvěděl :-)

(Datum vložení fotografií neodpovídá datumu konání kroužku).

Dneska jsme si během kroužeku povídali o tom, kde bydlíme, jaký je náš domov a kdo tam s námi bydlí. Nejprve jsme se posadili ke stolečku a namalovali jsme všechny ty, kdo s námi bdlí doma. Poté jsme si postavy vystřihli, dali jsme stranou stoly a židle ve třídě a posadili jsme se do kroužku. Povídali jsme všichni, hezky jeden po druhém. Děti mluvily o tom, jak vypadá jejich dům, ve kterém bydlí - zda je to panelák, bytovka, či rodinný dům. Zda mají sousedy, nebo bydlí jen se svojí rodinou. Také jsme mluvili o tom, kdo s námi bydlí doma. Děti jmenovaly členy domáctnost a aby to neměly tak jednoduché, zkoušely vymýšlet, jaké mají vlastnosti, co rádi dělají, atd. Doprostřed našeho kroužku jsme společně postavili jeden velký dům, jehož stavba nebyla ničím omezena, děti si k němu přicházely, jak chtěly a každý dělal, co ho napadlo. Pak jsme si zahráli hru s postavami, během které jeden držel v ruce nějakou postavu, kteou neukázal dětem, pouze jim popsal, jak postava vypadá a měl jí vymyslet nějakou vlastnost na zakládě které, by ostattní děti uhádly, o jakou postavu se jedná. Hra byla poměrně vtipná :-) Poté si děti postavily svůj dům, ve kterém žijí a "nastěhovaly" si do něj svou rodinu, o které jsme si po zbytek čtenářského kroužku povídali.

Během dnešního čtenářského kroužku jsme pracovali s knížkou "Nejlepší dárek". Tato knížka vypráví o dvou kočičích kamarádech - Tomovi a Motovi. Tito dva nejlepší kamarádi mají ve stejný den narozeniny a jeden druhému vymýšlejí ten nejlepší dárek :-) Vymýšlí všechno možné, aby tomu druhému udělali tu největší radost. Co je ale skutečně tím největším dárkem? ... společně strávený den :-)
Knížka je velice krásně napsaná. Obsahuje velké obrázky a málo textu, a tak ji děti zvládly poslouchat úplně celou. Když jsem dětem knížku dočetla, udělali jsme si její krátký rozbor a také jsem měla pro děti připravené otázky a úkoly, které se vztahovaly k naší pohádce. Když jsme si společně pohádku rozebrali, ptala jsem se jich na dvě věci - zda raději dýrky dostávají nebo je dávají a jaký byl nějkrásnější dárek, který dostaly.

Např.:
- Sofinky nejkrásnější dárek, který kdy dostala, bylo štěňátko jezevčíka Archie :-)
- Terezka zase dostala playstation.
- Oskárek dostal sluchátka.
- Kryštůfek Dub. dostal telefon.
- Pro Kryštůfka Dun. byl nejkrásnější dárek, když se mu narodila sestřička Sofinka.
- Románka potěšilo, když dostal panďuláka.
- Viktorku potěšila peněžnka, kterou dostala od Valinky.
- Valince zase udělal největší radost taťka, když jí přivezl dárek z výletu. 

Následně jsme si každý zkusili složit dárek a někomu ho věnovat. Děti krásně skládaly a ke svému dárku, vymyslely i krásné věnovaní.

(Datum vložení fotek, neodpovídá datumu konání čtenářského kroužku).

Dneska byl čtenářský kroužek plně v režii dětí. Dostaly pouze zadání úkolu, na kterém si pak po zbytek kroužku pracovaly zcela samy. Každý dostal formát čvtrky A4 a úkolem dětí bylo - vymyslet svoji vlastní pohádku. 

- Jak se bude pohádka jmenovat?
- Jaké postavy se v pohádce objeví?
- Budu malovat pastelkami, voskovkami, tuší,..?
- Jak si práci rozvrhnu?

Tohle všechno záleželo pouze na dětech. Někdo pracoval zcela sám, někdo se radil s kamarádem vedle. Každý však vytvořil své dílo a velice pěkné. Když byly "pohádky" hotové, posadili jsme se do kroužku a děti zkoušely pouze na základě pozorování obrázků uhádnout, jako pohádku vytvořily ostatní děti. Když se pohádka neuhádla, vůbec to nevadilo. Každý si vzal před sebe svůj obrázek a zkusil nám svoji pohádku převyprávět. Některé pohádky byly dětem dobře známé, jiné ovšem slyšely poprvé :-) O to zajímavější to bylo. Děti mají opravdu bohatou fantazii, děj pohádek byl perfektní :-)

(Datum vložení neodpovídá datumu, kdy proběhl čtenářský kroužek).

Dneska jsme se v rámci čtenářského kroužku vypravili do knihovny Gelasta Vodňanského. Ještě před tím, než jsme si vyrazili do knihovny, jsme si ve školce povídali o tom, co je to knihovna, k čemu slouží, co v ní můžeme dělat a také jsme mluvili o tom, kdo z nás už tam někdy byl. Když jsme přišli do knihovny, dětí se hned ujala paní knihovnice, která měla pro děti přichystaný krásný program. Povídala si s dětmi o tom, jak u nás ve volné přírodě zvířátka přečkávají zimu, také si s dětmi povídala o tom, jak zvířátka se odtud na zimu stěhují a která zvířátka se ukládají k zimnímu spánku a probouzí se až na jaře. Paní knihovnice měla program moc pěkně zpracovaný a děti ho s nadšením "hltaly". S nadšením poslouchaly a aktivně se zapojovaly, když bylo zapotření (když byly vyzváni). Po skončení programu si děti mohly projít celou knihovnu, půjčit si knížky, které je zaujaly, mohly si v nich číst a také si mohly pojrát s hračkami, které knihovna nabízí. Děti byly z dnešního čtenářského kroužku nadšené a ihned po opuštění knihovny si domlouvaly další návštěvu :-)

Dneska děti pořádně potrápily hlavičky. Každý dostal kartičku se svým jménem a tu si položil před sebe. Všechny děti věděly, že na kartičce před nimi je napsané jejich jméno. Každý nejprve řekl, jak se jmenuje a určil počáteční písmenko svého jména. To dětem nedělalo problémy. Trošičku se ale zapotily, když měly určit poslední písmenko svého jména. Nakonec i to děti zvládly. Pak jsme si zkusili vymýšlet slova na daná písmena. A jako Anička. A jaká další slova začínají na písmenko "A"? A takto jsme so zkoušeli se všemi počátečními písmeny jemn dětí. Děti si také zkusily vytleskat své jméno na slabiky a tyto slabiky spočítat. Dále jsme zkoušeli, zda vytvoříme nějaké rýmy na naše jména. To nám dělalo trochu problém, ale i toto jsme yvládli :-) Pak si každý spočítal písmenka svého jména, které měl napsané na kartičce a podle toho si každý napočítal sněhové koule. Tyto koule děti vystřihly a do každé koule zvlášť si přepsaly písmenka svého jména tak, aby jim vzniklo stejné slovo, jako měly napsané na kartičce. Když měly hotovo, zkontrolovala jsem jim to, děti si sněhové koule obrátily a podlepili jsme to společně izolepou. Každému pak na konci zbyla koule, do které děti nakreslily hlavu sněhuláka - uhlíky a mrkev. Poté si na barevný papír nakreslily hrnes, který vystřihly a nalepily ho sněhulákovi na hlavu. Na závěr si děti mezi sebou poměřovaly sněhuláky. Počítaly písmenka, kdo jich má nejvíce a kdo nejméně. Děti byly šikovné a po celou dobu kroužku moc pěkně pracovaly. 

Během dnešního kroužku jsme si napsali dopis Ježíškovi. Nebyl to obyčejný dopis psaný na obyčejném papíře. Byl to dopis určený pro Ježíška s přáním našich dětí. Papír měl speciální tvar, byl kulatý a to z úplně jednoduchého důvodu. Z jedné strany si děti nakreslily svá přání a druhou stranu polepily vánočním balicím papírem. Vznikl nám jak dopis pro Ježíška, tak vánoční ozdoba. My jsme si ve školce říkali, že když se napíše dopis pro Ježíška, obvykle se dává za okno. Tak to dělá asi většina dětí. Pak čekají, až si to Ježíšek odnse. My jsme to ale vymysleli jinak. Děti si nakreslily na jednu stranu svá přání a druhou stranu polepily vánočním balicím papírem. Svá přání si podepsaly (někdo sám, někdo podle vzoru) a poté je zalaminovaly. Laminovaly jsme je z toho důvodu, aby v případě deště se venku nerozmočily. Když byla přání zalaminovaná, děrovačkou si do něj děti udělaly dírku, tou provlékly provázek a přání bylo hotové. My jsme naše dopisy pro Ježíška nedávali za okno, vyrazili jsme na náměstí k velkému vánočnímu stromu, kde si každý vybral libovolné místo na zavěšení svého přání. Kde jinde by měly být umístěné dopisy, když né tam. Teď už jen zbývá věřit tomu, že si Ježíšek včas odnese všechna přání a možná i nějaké vyplní. Na to si ale budou muset děti počkat až do 24.prosince :-)

Pro dnešní kroužek jsme si zvolili pohádku "O dvanásti měsíčkách". Zvolili jsme obrázkové čtění. Nejprve jsem dětem přečetla pohádku sama a děti poslouchaly. Pak jsme si ji přečetli společně. Já jsem četla text a děti mě pomocí obrázků doplňovaly. Pak jsme si zahráli jednu postřehovou hru zaměřenou na tuto pohádku a pak děti dostaly úkol do skupin. Děti se rozdělily samy - holčičí tým a klučičí tým. Co bylo jejich úkolem? Pomocí obrázků se samy snažily převyprávět příběh. Ale ne ve stručnosti, aby každý řekl jednu větu, ale tak, aby z toho bylo poznat, o jakou pohádku se jedná, aby to věděl i ten, kdo by zrovna přišel. Holčičky mluvily jedna přes druhou, ale pak si rozdělily povídání. Každá si vybrala 2 obrázky, které popisovala. Pochopitelně šly postupně, obrázek po obrázku a vznikl jim opravdu krásný příběh. Za to kluci to pojali s poměrně velkým humorem. Spletli jména hlavních postav a ten smích už jim nijak nešel zastavit. Nakonec jim i holčičky pomohly. Pak jsem se dětí ptala na nejrůznější detaily z pohádky, abych zjistila, jestli skutečně dávali pozor. Na závěr dostaly děti ještě jeden úkol a to "Nakresli naši dnešní pohádku". Dětem se obrázky moc povedly. Každý nakreslil jinou část pohádky a vznikly tak moc pěkné obrázky. A co dál jsme dělali? Zkusili jsme si ještě jeden ne zrovna lehký úkol - "Nakresli vedle každého vzoru úplně stejný". Každý pracoval samostatně, jen občas někdo kouknul k sousedovi, jak se mu to daří. Skoro jako ve škole :-)

Během dnešního kroužku jsme si povídali o lidových tradicích. Dnes jsme si povídali o Památce zesnulých neboli "Dušičkách". Řekli jsme si, proč je tento den tak významný a důležitý. Mluvili jsme o tom, že právě v tento den vzpomínáme na ty, kteří už tu s námi nejsou, zemřeli. Lidé chodí na hřbitov a zdobí hroby a zapalují svíčky. S dětmi jsme si v kroužku vyprávěli příběh "Slunce pro babičku". V tomto příběhu jsme si vyprávěli o silném poutu chlapce Tomáše a jeho babičky. Příběh vypráví o tom, jak chlapec navštěvuje babičku v domově důchodců,... Jak si Tomáš s babičkou povídá, hraje s ní karty, dívají se společně z okna a tráví spolu poslední chvíle babiččina života. Jednoho dne ale babička zemře. Co se stalo potom? ... Zkuste se na to zeptat dětí. Vyprávění pozorně poslouchaly, jistě vám příběh dovypráví. Děti poslouchaly vyprávění příběhu, během něhož samy postupně skládaly obraz. Každý si složil své sluníčko, které se stalo symbolem (světlem) našeho vyprávění.

Když myslíme na ty, co už zemřeli a odešli do nebe, jsou tu stále s námi.