Tento týden se ve školce seznamujeme s lidským tělem. Pojmenovali jsme si jeho jednotlivé části a řekli jsme si, k čemu slouží. Mikulášek nám dělal figuranta - děti pomocí lana obtáhly jeho postavu. Na naší "postavě" jsem si dál ukazovali jednotlivé části těla. To pro děti nebylo úplně jednoduché (přece jen viděly pouze obrys). Postavu jsme se snažili popsat do nejmenších detailů. Také jsme si zahráli naší oblíbenou hru "Hlava, ramena, kolena, palce" (začali jsme pomalu a postupně jsme zrychlovali). To děti baví ze všeho nejvíce. Nakonec jsme se zaměřili na popis hlavy. Na závěr dostal každý úkol - "Zkus složit svůj obličej". Děti pak v kroužku svoji práci zhodnotily. S výsledkem byly všechny děti spokojené, což je dobře, protože se jim povedly opravdu krásné obličeje :-) 

Minulý týden jsme si ve školce povídali o dracích. Dneska jsme využili toho, že jsme se sešli ve velkém počtu. Nebyli jsme všichni, bylo nás 22. Což je perfektní počet na to, abychom pracovali ve dvojicích. A co bylo nejlepší? Sešlo se 11 kluků a 11 děvčat a tak jsme utvořili dvojice - holka - kluk. Jak si děti vytvořily dvojice, záleželo pouze na nich. Posadili jsme se do kroužku a zopakovali jsme si vše, o čem jsme mluvili za poslední týden. Navázali jsme příběh o drakovi, spočítali jsme všechny draky u nás ve třídě, popsali jsme, z jakých částí se skládá drak, spočítali jsme našemu hlavnímu drakovi mašličky, určovali jsme barvy, povídali jsme si o drakovi z papíru a také o pohádkovém drakovi, atd. Také jsme si zkusili spokládat draky ve dvojicích. Důležité bylo, aby se děti učily spolupracovat mezi sebou. Aby se domluvily, z čeho budou draka skládat, kde ho budou skládat, jak bude velký, atd. Děti měly dostatek materiálu a času na to, aby draka poskládaly. Když byl drak hotový, všichni jsme se kolem draků posadili do kroužku. Každý zhodnotil to, jak se mu pracovalo - zda si děti ve dvojici rozumněly, jak si rozdělily úkoly,... Každá dvojice také vymyslela svému drakovi jméno :-)

Tento týden si ve školce povídáme o dracích. V pondělí jsme se seznámili s draky (a to jak s pohádkovými, tak s papírovými, které létají na obloze). Děti seděly v kroužky a čekaly na to, až si začneme povídat, když v tom najednou někdo ťukal na dveře. Šli jsme je otevřít a koho jsme tam neviděli? Byl tam dráček Mráček, který se přiletěl ukázat dětem. Děti ho se zájmem zkoumali a čekaly na dráčkovo vyprávění. Dráček se jim představil a pověděl jim, kudy k nám letěl, co všechno viděl z výšky a co všechno se mu přihodilo cestou. Letěl mezi stromy, když v tom ho zastihla vichřice (děti dělaly stromy, p.učitelka vítr - děti zkoušeli, zda vydrží stát nehnutě na zemi). Pak dráček mluvil o pouřádné bouřce, i na tu jsme si zkusili zahrát (pořádné hromobití o židličky), atd. Dráček toho viděl a zažil zkrátka moc a moc. Pak jsme dráčka položili, vyjmenovali jsme všechny jeho části a co bylo shodné na drakovi a na nás, to jsme si ukázali. Také jsme počítali mašle a určovali jsme pořadí barev. A protože by byl dráček smutný, kdyby zůstal ve školce sám, děti mu vytvořily dračí kamarády. Každý si poskládal dráčka dle vlastní fantazie.

Dneska jsme si ve školce vyprávěli příběh o svatém Martinovi. Pomocí jednoduchého příběhu jsme si přiblížili legendu, která vypráví o tom, jak se Martin rozdělil o svůj plášť. Martin byl voják a jednoho mrazivého večera se vydal se svým koněm na cestu. Jel dlouho, až dorazil k městu, které bylo opevněné hradbami. Martinův kůň se zastavil, protože spatřil něco, čeho se polekal. Na zemi klečel žebrák. Třásl se mrazem, neměl kde bydlet. Martin sám neměl nic , o co by se mohl rozdělit. Ale najednou ho napadlo, že pro žebráka může udělat jednu věc. Vytasil meč a rozřízl svůj plášť, o který se podělil se žebrákem. Pak vjel Martin do města a přenocoval u dobrých lidí. Na základě vyslechnutého příběhu jsme si i my u nás ve školce postavili hradbami opevněné město. Děti skládaly kostku ke kostce, až nám vznikly hradby. Pracovaly společně, v klidu a potichu. Když byly hradby postavené, složil si každý svůj domeček. Od svého domečku si každý udělal cestu ke svému kamarádovi, se kterým by se rád navštěvoval. S dětmi jsme si pak povídali o tom, kdo byl Martin, jaké měl vlastnsti, kam jel, komu pomohl... Také jsme si povídali, jak se asi cítili lidé "za hradbami" a jak se mohli cítit lidé "před hradbami". Děti měly úžasné nápady. Na závěr jsme si zkusili zdramatizovat příběh o svatém Martinovi. 

Dneska jsme si pořádně vytrénovali plíce při chytání rybek. Děti měly po celém stole papírové rybičky a 3 rybníčky. Úkolem dětí bylo dostat co nejvíce rybiček do svého rybníčku. Nesměly však k tomu používat ruce. A jak děti dostaly rybky do rybníka? Každý si vzal jedno brčko (každý měl pochopitelně své), přiložil ho k rybičce, nasál vzduch a snažil se rybku udržet na brčku, pak přenesl rybku nad rybník a vzduch vyfouknul. Při chytání rybek jsme si užili spoustu legrace :-)

V rámci tématu "Sychravé podzimní počasí" jsme si dnes ve školce vyrobili deštník. Děti začaly tím, že si pomalovaly plochu papíru modrou barvou. Dále si děti nastříhaly pruhy bílého papíru. Každý si vzal jeden pruh, který si libovolně pokreslil pastelkami. Děti si na papír kreslily opravdu krásné obrázky - srdíčka, hvězdičky, proužky, duhu,... Když měly svůj papír zcela pokreslený, začala ho předkládat do "harmoniky". Nikdo z dětí nepotřeboval s "harmonikou" pomoci. Jakmile děti složily obrázek do "harmoniky", paní učitelka ho nahoře secvakla sešívačkou a děti měly hotovou polovinu deštníku. Co ale nesmí chybět deštníku? Rukojeť. Tu si děti nakreslily tužkou na hnědý papír, vystřihly a nalepily k deštníku. A protože jsme si ve školce povídali o chladném deštivém počasí, tak si děti ještě nakreslily bílou pastelkou kapky, které na závěr dolepily k děštníku. Děti pracovaly zcela samostatně a práce se jim povedla :-) 

Dneska jsme ve školce prováděli pokusy s vodou. 

Co všechno jsme k tomu potřebovali:
- velkou zavařovací láhev
- potravinovou fólii
- varnou konvici s horkou vodou 
- led
- misku

A co že jsme to vlastně dělali? Do velké zavařovací sklenice jsme nalili horkou vodu. Kdo chtěl, mohl si opatrně "sáhnout" na páru, která vycházela ze sklenice. Pak jsme dolili zbylou vodu a pevně jsme sklenici uzavřeli potravinovou fólií.  Děti pozorovaly, jak se fólie mírně zvedá vlivem stoupající páry. Na nafukující se fólii jsme položili misku s ledem a pozorovali jsme, co se s ní začne dít.Párada začala chladem kondenzovat a kapat zpátky do sklenice. 

Poté jsme si o pokusu povídali:
1. Co jsme pozorovali v zavařovací sklenici?
2. Co dělala pára?
3. Jaká byla pára na dotek na tvých rukou?
4. Čím jsme páru zastavili?
5. Co se potom stalo? ... 

Děti byly z pokusu nadšené :-)

Baruška dnes ve školce oslavila své 6.narozeniny :-) Děti jí zazpívaly několik písniček pro radost, které si Barča sama vybrala a pak jí dokonce zatancovaly Mazurku. A šlo jim to skvěle :-) Baruška pak všem dětem rozdala sladkosti, které si pro děti připravila.